Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Když vidí, v jaké situaci jsou lidé, vidí tolik boje v moři utrpení na fyzické úrovni, sestupují dolů; Bůh Je posílá dolů, aby nás učili, aby nám znovu ukázali cestu Domů, aby nám ukázali, jak využít alespoň naše spojení s Nebeskou silou, abychom se mohli vrátit zpět Domů nebo jít do Buddhovy země – kamkoli si přejeme jít. „Vrátit se Domů“ znamená také Buddhovu zemi, Nebesa – když říkám Nebesa, myslím tím něco nad naší fyzickou úrovní. Buddhovy země jsou také v některých z těchto Nebes. Někteří z Buddhů, Jejich zásluhy jsou tak nesmírné, vytvořili Svá vlastní Nebesa pro Své vlastní následovníky, Své vlastní žáky, kteří Je následovali, když byli na Zemi. Možná tam z těch Buddhů zbyla nějaká energie, a lidé v Ně věřili, tak jim tito Buddhové také pomohou, nebo jim pošlou některé ze Svých Vysokých žáků z Buddhovy země, aby sestoupili a pomohli těm, kdo se modlí o pomoc.Buddhova Země je také Nebem. Můžeme tedy říci „Země Buddhy“ nebo můžeme říci „Nebeská Země“; je to stejné. Znamená to blaženou, šťastnou, nekonečnou svobodu, nekonečné požehnání, nekonečné situace plnících se přání každou vteřinu vašeho života. Nemusíte mít obavy. Nemusíte těžce pracovat. Nemusíte se bát války, útlaku, nebo čehokoli, co na zemi bohužel zažíváme. Na zemi je méně štěstí než smutku. Všichni to víme. Teď, v Nebi nebo v Buddhově Zemi – to znamená, že tam nemáme všechno to, co máme na Zemi – máme tam jen to nejšťastnější, nejpožehnanější a nejspokojenější srdce a cit. Cokoli chceme, to k nám přijde. Kamkoli chceme jít, tam prostě poletíme, pomyslíme na to, ocitneme se tam. Záleží na tom, ve kterém Nebi se nacházíme.Některá Nebesa jsou ve vyšší dimenzi, pak můžeme jen přemýšlet, a můžeme jít kamkoli; a jen si pomyslíme, pak přijde vše, co chceme. V některých vyšších Nebesích, my ani nic nechceme, protože budeme sami sebou, naše Buddhova Přirozenost je zcela odhalena, a my jsme prostě Buddha. Nebo můžete říci, že jsme v Nebi. Jsme jedno s Bohem, pak nic nechceme.Ale v lidském těle je snazší praktikovat duchovně kvůli útrapám, a protože máme fyzické tělo, které obsahuje zázračnou sílu, nekonečnou sílu – tak proto. Je škoda, že o tom lidé nevědí. Také jsem to poznala jen nedávno. Když jsem se poprvé stala osvícenou, nevěděla jsem to. Nevěděla jsem to, když jsem měla velmi málo žáků. Jen proto, že mám Supreme Master TV a musím vyhledávat tolik událostí ve světě, znám hlouběji a hlouběji utrpení lidí, zvířecích lidí. Viděla jsem to fyzicky, mentálně a také duševně. Tak jsem pak dál hledala, hledala, co bych ještě mohla pro svět udělat, co ještě mám. Pak jsem stále více a více objevovala sílu v lidském těle. Takto jsem mohla přežít až do teď. Představuji si kohokoli jiného – jsem malá žena, tak křehká – mohla jsem být rozbita na kousky již dávno, dávno, kdybych z Boží Milosti, Buddhovým požehnáním, v té době postupně něco neobjevila, nějakou sílu, abych se v tom čase vypořádala s nastalou situací, a také, aby do světa proudilo více Požehnání.Až nyní si opravdu uvědomuji, co řekl Buddha – že mít lidské tělo je vzácné, drahocenné, a nesmírně obtížné. Teď si také uvědomuji, co řekl Bůh – že Bůh stvořil lidi ke Svému Obrazu. Protože Bůh má samozřejmě tolik Síly, nepředstavitelné, ohromné množství Síly, kterou bychom si všechnu nikdy nedokázali představit. Než jsem znovu objevila mnohem více síly skryté v lidském těle, také jsem moc nerozuměla. Čtete všechno, ale ne vždy si uvědomujete, co to znamená, dokud o tom svou moudrostí opravdu nevíte. Je to jen proto, že svět má nyní více utrpení, a tak jsem hledala, hledala; Zkoušela jsem to, zkoušela to či ono, a pak jsem znovu objevila, jaká moc byla dána lidem – alespoň mně.Proto jsem vám řekla, abyste se starali o své tělo, protože je to Boží chrám. Nyní chápete, co to znamená, že tělo je chrámem Božím. Buddha řekl: „Všechny bytosti jsou jako já. Jak to, že o tom nevědí?“ Proto nás Buddha povzbudil a řekl: „Už jsem Buddha. Vy se stanete Buddhou. Nic vám nechybí; budete také Buddha.“ Pán Ježíš také řekl: „Cokoli dělám já, můžete i vy. Můžete to udělat i lépe.“ Protože Ježíš si možná uvědomil, jak je to důležité dostat takovou výsadu, jako je lidské tělo s tolika vybavením – zázračným vybavením.Jsme tak privilegovaní být Božími dětmi, což znamená, že jsme se narodili s Boží Mocí. Buddha tím myslel, že máme takovou výsadu být lidmi, protože On se stal Buddhou, a ostatní lidé se také stanou Buddhou. Buddha neřekl: „Jsem jen jediný Buddha. Vy, vy všichni, nikdy nemůžete být Buddha. Všichni jste hříšníci, jste špatní.“ To Buddha nikdy neřekl. Jde jen o to, že v té době byl Buddha pravděpodobně Jediný, nebo mezi párem či několika málo, kdo v Sobě realizoval Buddhovu Přirozenost. Tak je to. Například Pán Ježíš – pravděpodobně Jediný v té době, kdo v plném rozsahu realizoval Boží Království.Ale jak víte, tento svět je světem těchto testů, soužení a vyzývání, iluzorní síly od padlých andělů, kteří vládnou planetě. Takže, když jsme sem přišli, ztratili jsme vzpomínky. Zapomněli jsme cestu Domů. Neznamená to, že nejsme připojeni, neznamená to, že neznáme cestu Domů. Jen jsme zapomněli, kde to je. I když je to právě zde, v nás. Potřebujete jen osvíceného Mistra, který zná způsob, jak vás probudit a ukáže vám začátek, a budete stále kráčet až do konce. Samozřejmě tam není konce; je to jen způsob vyjádření. Není žádný začátek. Ale pouze osvícený Mistr vám to může ukázat, samozřejmě s Milostí Boží. Jen proto, že máte vzácné tělo – v něm máte vše, co potřebujete; máte v sobě celý Vesmír; máte všechny síly, které jste si kdy představovali.Jediný háček je v tom, že pokud to vše děláte pro sebe, a pro pár žáků nebo pro pár členů rodiny, pak si budete celý život blaženě užívat – stejně jako mnoho vašich bratrů a sester, kteří vždy píší krásné Vzkazy od srdce, protože to sami zažili. Protože nejsou Mistry; nejsou vybráni, aby byli Tím, kdo má být obětí pro svět. Ať tedy dělají cokoli, vždy je to Mistryně, která jim pomáhá. A oni v sobě objevili svou vlastní sílu. Nemusí tedy mnoho používat, kromě meditace správnou metodou: Metodou Quan Yin, Metodou okamžitého osvícení, Metodou, která nebyla napsána v žádné bibli, v žádných sútrách. Protože, jak řekl Buddha v Surangama sútře, je v ní zkratka. Už jsme o tom diskutovali před několika lety. Nemohu to stále opakovat – je to moc dlouhé.Takže máme šanci vrátit se Domů poté, co jsme si chtěli sami vyzkoušet, jak jsme mocní, nezávisle. Ale pak jsme sestoupili dolů na Zem, a byli jsme biti do černa a modra, byli jsme tu a tam potrestáni za cokoliv nebo za nic, za to, že jsme byli v pokušení udělat něco špatného. Pak jsme tak vyčerpaní, jsme oslabení a nemůžeme ani najít cestu Domů. Stejně jako přílišné plavání v silném proudu: Nedostanete se ani na břeh. Takže potřebujete někoho, kdo má silné plavecké tělo, techniku, nebo někoho s lodí, se člunem, aby vás přijel zachránit. To je poslání Mistra – být vaší lodí, převézt vás na druhý břeh.Takže Bůh neustále posílá Jeho/Její Tým nebo Jeho/Jejího Syna, aby sestoupil a neustále nám pomáhal. Jen jsme někdy příliš zastření, abychom to poznali. Například, když se narodil Pán Ježíš, lidé stále čekali na Spasitele. Například, když tam byl Buddha přímo před nimi, pomlouvali Ho a čekali, až sestoupí nějaký jiný Buddha. A teď čekají, až Maitreya znovu sestoupí. Předpokládejme, že Maitreya přijde zítra dolů, jak Ho poznáte? Měl by nosit mnišské roucho? Pak Ho budou ostatní mniši kritizovat. Jak oni nebo kdokoli ví, že je to Maitreya Buddha? Když není v mnišském rouchu, ale v kněžském oděvu, jak Ho poznáte, kdekoli? Když sestupuje, musí něco udělat; Musí to být někdo. Jak poznáte, kdo je kdo?Dokonce, když jíte jen jedno jídlo denně nebo tři sezamová semínka a vypijete tři doušky vody denně, lidé si nebudou myslet, že jste Buddha. Protože mnoho mnichů to dělá dodnes – přinejmenším v mnoha zemích Asie. Nebo v chrámu Města Deseti Tisíc Buddhů, Wànfó Shèngchéng, Mistra Hsuan Hua v USA, někde, dříve. Všichni Jeho mniši a jeptišky musí jíst pouze jedno jídlo denně a jen trošku. Nikdo tam nešel a nezjišťoval, jestli jsou všichni Buddhové. Žijí nesmírně skromně a pokorně. Dokonce někteří mniši vyšli ven, šli z toho města do tamtoho města: Jeden krok, jednou se poklonili; dva kroky, dvakrát; tři kroky, tři úklony – klanění, za deště či při svitu slunce, na ulici, ne v prosté zahradě nějakého chrámu. A lidé dokonce procházeli kolem a smáli se jim, pomlouvali je, hubovali je, dobírali si je, všechny možné věci. Ale nikdo do Chrámu Hsuan Hua nešel, aby zjistil, zda jsou někteří z nich Buddhové.